Prosím zkušenější o radu.
Máme doma jezevčíka - fenu - teď v březnu jí byl rok.
Manžel chová poštovní holubi a tam je ten problém.
Zhruba do září si holubů nevšímala, ale z ničeho nic je začala honit a lovit. Pokaždé když nějakého chytne, tak ho i sežere.
U prvního holuba jsem ji chytla já, "vrazila" jsem jí čumák do toho, co z něj zbylo, nebila jsem ji. U dalších dvou holubů, byla už i bitá. Teď už jich má na "kontě" asi 8.
Je mi jasné, že odnaučit už se to nedá, do té míry, aby se jí dalo na 100 % věřit a nemusela mít dozor.
Nebo je tu mezi Vámi někdo, komu se to povedlo?
Zatím má vyrobený provizorní výběh, kde je zavřená, pokud jsou puštění holubi. Pokud jsem venku, pak ji pouštím...ale neustále musím hlídat, zda mi ze zahrady neutekla tam, kde má možnost ulovit holuba...což je občas docela náročné.
Za mojí přítomnosti holubi sleduje, ale nedovolí si vystartovat.
A teď stojím před rozhodnutím....vybudovat kotec a pokračovat v tomto režimu, že když jsem venku já, je venku fena, nebo se jí pokusit sehnat nového majitele, tak aby nemusela být takto omezovaná.
Strašně ji nechci dát pryč, ale nechci, aby "trpěla" v kotci, zda si na kotec vůbec zvykne natolik, aby když budu někdy celý den pryč v něm bez kňučení vydržela.
Máme již několikátého jezevčíka, a každý jednoho holuba zakousl, ale vždy si to nechal hned napoprvé vysvětlit a nikdy víc to neudělal.
Manžela už se fenka bojí, navíc už ani vztah manžela k fence není nic extra, ale ani se mu nedivím...holubi chová už 30 let a toto je pro něj dost velká rána.
Prosím o jakoukoliv radu, názor, zkušenosti, protože se v tom hrozně plácám...nechci, aby fenka trpěla, ať už tím, že ji zavřeme do kotce a nebo tím, že ji strčíme někam do neznáma, pořád zvažuji pro a proti, už nějak nevím, jak dál...